Dnes slavíme Světový den mokřadů

.

Rozsáhlé komplexy subalpínských mokřadů náležejí mezi nejpozoruhodnější biotopy Krkonoš. Největší rašeliništní komplexy náhorní planiny východních a západních Krkonoš - Úpské rašeliniště a Pančavská louka - byly v roce 1993 zařazeny mezi nejvýznamnější mokřady světa v rámci tzv. Ramsarské úmluvy. Právě z iniciativy Ramsarské úmluvy se slaví 2. únor jako Světový den mokřadů.

Rašeliniště na hřebenech Krkonoš jsou součástí krkonošské arkto-alpínské tundry a výrazně je ovlivňuje chladné klima. Roční průměrné teploty se pohybují kolem 0 °C, roční úhrn srážek dosahuje zhruba 1 500 mm a souvislá sněhová pokrývka zde leží od začátku listopadu do konce dubna. Takové klimatické podmínky jsou srovnatelné s horskými oblastmi Norska a Švédska. To vysvětluje, proč se v těchto polohách Krkonoš vyskytuje tolik severských a vysokohorských druhů. Největšími poklady krkonošských rašelinišť jsou například drobný keříček ostružiník moruška, malinký ptáček slavík modráček tundrový, suchopýry pochvatý a úzkolistý, šídlo horské známé jako létající drahokam nebo vyslanec severské tundry, bylina všivec sudetský.

V Krkonoších jsou k vidění dva typy rašelinišť. Úpskému nebo Pančavskému rašeliništi se říká vrchoviště. Lesní rašeliniště najdete na Černé hoře. Kromě jezírek s vodou jsou v rašeliništi taky kopečky - bulty, tvořené hustě narostlými rašeliníky.

Charakteristickou rostlinou rašelinišť jsou rašeliníky. V Krkonoších jich roste kolem 20 druhů. Bez rašeliníků by nebylo rašeliniště, ale tahle rostlinka je zajímavá ještě z několika dalších důvodů. Zatímco většina rostlin během svého života doroste do nějaké velikosti a pak ukončí svůj růst, rašeliník pořád přirůstá. Rašeliniště ale nevyroste až do nebe. Rašeliník totiž ze spodu zase uhnívá a vytváří tak mazlavou rašelinu. Kromě živin z hornin, na nichž rašeliniště vzniklo, a ze vzduchu, které sem vítr nafouká, přijímají rašeliníky potravu právě ze svých rozkládajících se těl. Druhou zvláštností je schopnost rašeliníků zadržovat vodu. Dokážou pojmout až dvacetinásobek svého objemu. Právě proto je v rašeliništích pořád vlhko a trvalo by opravdu dlouho, než by rašeliniště vyschlo./p>

Největším ohrožením pro tyto cenné lokality představují sami návštěvníci Krkonoš, resp. návštěvníci nerespektují pravidlo pohybu pouze po turistických cestách v I. zóna KRNAP.

www.ramsar.org 

Kontakt:
Radek Drahný,
tiskový mluvčí, vedoucí oddělení styku s veřejností
Správa Krkonošského národního parku,
Dobrovského 3, 543 01 Vrchlabí,
gsm: +420 737 209 900,
e-mail: rdrahny@krnap.cz,
www.krnap.cz,
www.facebook.com/spravakrnap
 


 


2.2.2017 8:26:16 | přečteno 133x | lena
 
Úvodní strana
Krajský úřad Libereckého kraje
Odbor životního prostředí a zemědělství
U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec 2
tel.: +485 226 612
Další kontakty
 
load