Ekoporadna ORSEJ při Mateřském a dětském centru Maják v Tanvaldě pořádá v sobotu 7. dubna 2007 od 14 hodin akci nazvanou Velikonoční dílna.
Velikonoce jsou také svátky jara - oslava po dlouhé zimě se probouzející přírody - a měly velmi silnou tradici již v době pohanské. Spojené s památkou umučení Krista se pak staly nejvýznamnějšími svátky křesťanské církve.
Mezi klasické motivy Velikonoc patří bezesporu velikonoční kraslice. Zdobí se již odpradávna a u nás je dávaly dívky chlapcům odměnou za šlehání pomlázkou - tedy za „pomlazení“. Tradice malování kraslic se v našich krajích rozvinula jako nikde na světě. Vajíčka musela být plná a barevná. Nejčastěji byla červená. Tato barva ochraňovala podle pověr před démony a zároveň symbolizovala lásku a život. Právě obarveným červeným vejcím se původně říkalo kraslice.
Za typické barvy pro Velikonoce se kromě červené považují žlutá, zelená, červenohnědá, hnědá a černá, protože se daly získat z přírodních zdrojů. Vajíčka s bílými skořápkami se dají uvařit v odvarech různých bylin, nahnědlá pak jen k barvení v cibulových slupkách.
● žlutá: odvar z cibulových slupek (ale jen krátce), šafrán, rozdrcené bobule jalovce, kurkuma
● červená: odvar ze slupek červené cibule a octa, červené zelí nebo šťáva z červené řepy, šťáva z borůvek nebo bezinek, ibišek rossela, sléz maurský
● světle zelená: lipový květ, kmín, šafrán
● tmavě zelená: mladé žito, voda ze špenátu, odvar z olšové kůry, odvar z kopřiv
● hnědá: odvar z dubové kůry, odvar z cibulových slupek (déle), čaj
● černá: roztok sazí, na jehož dně je několik rezavých hřebíků
Potřeme-li hotová (obarvená a nazdobená) vajíčka špekem, jsou krásně lesklá.
V naší Velikonoční dílně si při zdobení připomeneme jak staré postupy, tak i moderní trendy s využitím přírodních materiálů.
Akce je určena široké veřejnosti.