Návštěvníci Jizerských hor, kteří se pohybují v okolí Josefodolské přehrady, Jedlového Dolu nebo Mořské cesty, si mohou povšimnout samozásypných krmítek pro zpěvné ptactvo. Početná hejna lesní drobotiny, která se kolem soustřeďují, jsou v zimním bílém tichu velice nápadná svými hlasovými projevy. Příjemné vábení rozličných druhů lesních pěvců - sýkor, brhlíků, čížků, hýlů i pěnkav - je slyšet z hustých mlazin i ze samotných vrcholků mohutných smrků.
Přikrmování drobných lesních pěvců ve smrkových porostech Jizerských hor je také záměrným opatřením k ochraně lesních kultur před kalamitními hmyzími škůdci. Omezení nebo úplné vyloučení chemických zásahů je zvláště potřebné v pásmech ochrany vodních zdrojů. Proto také na pokrytí nákladů zimního přikrmování významnou měrou přispěl resort rozvoje venkova, zemědělství, životního prostředí a informatiky Libereckého kraje.
„Panu Dusíkovi, který je až z Hradce Králové, jsme poskytli dotaci ve výši 20.000,- Kč na nákup krmiva a drobného materiálu a pokrytí cestovních výloh. Myslím, že je na místě velké poděkování realizátorovi projektu, který k přepravě krmiva do lokalit v zimě velmi těžko přístupných využívá běžek. Jeho práce má opravdu velký dopad,“ řekl k podpoře kraje náměstek hejtmana zodpovědný za resort Radim Zika.
Přilákání a udržení velkého počtu lesních ptáků umožňuje přirozenou cestou snižovat nebezpečí vážného poškození lesa. Zejména sýkory by za normálních okolností v zimě zdejší drsné prostředí opustily a v jarních měsících pak jen řídce osídlily. Zásyp energeticky vydatným slunečnicovým semenem však umožňuje úspěšné přežití velice pestrému a početnému ptačímu společenstvu, které se tu trvale usadí do vyvěšených hnízdních budek a od časných jarních měsíců ošetřuje les. Nebezpeční škůdci, jako jsou housenice ploskohřbetky smrkové, pilatek i housenky obalečů, pak nemají možnost způsobit vážné škody v korunách smrků.
V průběhu uplynulých deseti let se podařilo v ohrožovaných lokalitách zimním přikrmováním šestinásobně zvýšit hustotu hnízdících párů sýkor. Ke dříve prakticky jedinému druhu smrkových monokultur sýkoře úhelníčkovi se v průběhu let přidružily četné páry sýkor koňader, modřinek, parukářek, ale i brhlíků lesních. Každý druh vyhledává ve vegetačním období svoji potravu v jiné partii lesního porostu, takže se navzájem výborně doplňují a nekonkurují si. Pouze v případě zvýšeného výskytu některého druhu hmyzu se všichni soustředí na ohnisko, zlikvidují jej a opět se rozptýlí v prostoru. Právě tato schopnost ptáků je pro využití v biologickém potlačování některých skupin hmyzích škůdců velmi důležitá.
Sýkory denně spotřebují přibližně tolik kořisti, kolik samy váží. Při současné velikosti populace v chráněných porostech se pohybuje denní množství uloveného hmyzu kolem 40 kg. To znamená, že ptáci uloví jen od května do října z kontrolovaných ploch v každém roce přibližně 6 tun hmyzu. Není proto divu, že poškození dřevin listožravými škůdci se podařilo omezit na minimum.
Ani letošní mírný průběh zimy nijak nesnížil spotřebu nabízeného krmiva. Na 10 krmítcích je týdně doplňováno 50 kg slunečnice. Podle průměrné spotřeby krmiva lze odhadnout, že se podařilo přilákat 2 300 drobných pěvců, převážně sýkor. Po ukončení přikrmování se tu trvale usídlí právě takový počet párů, kolik jich bude schopno zdejší prostředí v průběhu jarních a letních měsíců uživit. Překonáním přechodného kritického období nedostatku potravy je utvářen rovnovážný stav blízký stavu v původních lesních ekosystémech. Ten je charakteristický především trvale zvýšenou hustotou drobných pěvců i bohatší druhovou skladbou jejich společenstva. Celkové oživení lesů Jizerských hor a obohacení o druhy méně časté je jistě vítanou skutečností nejen pro obdivovatele živé přírody.
Realizátor projektu pan Miroslav Dusík při práci