V sobotu ráno 8.4. jsme vyrazili vlakem z Tanvaldu do Nového Města pod Smrkem. Naši skupinku tvořili malí školáci a jejich maminky, ale i důchodkyně. Všichni jsme byli zvědaví na končinu Tanvaldsku vzdálenou a tak už ve vlaku děti (a nejen děti) sledovaly a přemýšlely, co že to teče za řeku Frýdlantem, kolem které přehradní nádrže to jedeme a kteréže hory nám to rámují horizont, když Jizerky jsme nechali za sebou…
V Novém Městě jsme našli Dům dětí a mláděže, kde už na nás čekali. Při prohlídce jsme byli nadšeni tvořivostí místních dětí pod vedením paní Špálové. Okouzlily nás výrobky z keramiky, odpadového materiálu, výroba ručního papíru a nepřeberné množství nápadů. Myslím, že v tu chvíli si všichni přáli, aby mohli zůstat alespoň jeden týden a vyzkoušet si ještě další a další techniky.
Ale na nás čekalo proutí (pedig). Všichni jsme se zabrali do práce, žhnuly nám tváře a nevnímali jsme ubíhající čas. Dílo nám přibývalo pod rukama, proutky se ohýbaly a ruce byly stále zručnější. Končili jsme všichni s povedenými košíky. Cestou domů nás ve vlaku hřály obdivné pohledy cestujících, kteří sledovali naši šťastnou výpravu, pyšnící se svými výtvory. Děkujeme Novému Městu a těšíme se na viděnou.
Dana Hariková, koordinátor Ekoporadny ORSEJ při MDC Maják