Ekoporadna ORSEJ v Tanvaldě se chtěla dozvědět, kde zvířatům pomáhají a tak se vypravila 5. června v rámci kampaně „Pomoc handicapovaným živočichům“ na exkurzi do Záchranné stanice v Libštátě.
Stanice je v provozu bezmála již třicet let. V letech 1992 - 2001 fungovala pod záštitou Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, v roce 2002 přešla pod správu Českého svazu ochránců přírody. Nyní ji provozuje ZO ČSOP Animals Libštát. V této stanici nacházejí útočiště zraněná nebo jiným způsobem handicapovaná zvířata volně žijících druhů. Nejčastěji jsou to opuštěná mláďata a poranění ptáci, ale najdete tu i například daňka, ježky, pštrosy nebo želvy. Jediným stálým pracovníkem je pan František Včelák, který se stará o provoz stanice.
Když lidé najdou zvíře, které potřebuje pomoc, většinou zatelefonují na stanici. Zde se domluví, zda zvířátko přivezou sami nebo zda si pro něj má přijet pan Včelák (většina případů). Po příchodu na stanici je zvířátko prohlédnuto, ošetřeno, zapsáno do evidenční knihy a umístěno do karantény. . Často se také na stanici dostávají mláďata jen domněle opuštěná, která jsou náhodou nalezena v lese osamělá, ačkoli matka je ukryta před lidmi nedaleko. V karanténně zůstává zvíře obvykle 4 týdny, poté putuje do provozní voliéry nebo klece, kde se často potká s jinými jedinci svého druhu.
Po vyléčení se rozhodne, jestli je schopno přežít ve volné přírodě, nebo jestli musí jako trvale handicapované zůstat ve stanici. Mezi takové patří hlavně ptáci s poraněním křídel nebo očí nebo ochočené srnky neschopné samostatného života Ale i tito jedinci mohou vytvořit chovný pár a přivést na svět plnohodnotné potomstvo, které může být po patřičné průpravě vypuštěno do volné přírody.
Potrava každého jedince se připravuje na míru, dle jeho individuálních a přirozených potřeb a požadavků. Například ptáčata vyžadují krmení i 2-3x za hodinu, rekonvalescenti zase mají zvýšené nároky na kvalitu i složení krmné dávky. Například pro masožravé ptáky je třeba zabezpečit dostatečný přísun drobných hlodavců a kuřat, labutě nepohrdnou starým pečivem, pštrosi i spárkatá zvěř potřebují možnost pastvy.
Uzdravení ptáci jsou před vypuštěním umístěni do takzvané učebny. Je to vlastně velká voliéra, do které se téměř nechodí a kde mají možnost se rozlétat, posílit křídla a naučit se obstarat si potravu. Vlastní vypuštění probíhá většinou na podzim, kdy jsou mláďata vyvedena a není tedy konkurenční boj o teritoria a potravu. Zároveń je ještě dost času se do nadcházející zimy adaptovat na nové podmínky.
„Největší problém, se kterým se v současné době stanice potýká, je ekonomického rázu“ říká pan Včelák. Ačkoliv přechod pod správu ČSOP umožnil čerpání grantu Ministerstva životního prostředí a přispívají i Státní lesy ČR a okresní úřad, pohybuje se stanice z hlediska finančního zabezpečení provozu na samé hranici existence. Sponzoři a adoptivní rodiče jsou tedy vítáni!
Dana Hariková a Libuše Novotná, ekoporadna ORSEJ v Tanvaldě