Ekovýchova Libereckého kraje

Jako první zastávku jsme zvolili Bukovec, čedičový kopec, který svým složením absolutně nezapadá do okolního reliéfu krajiny, založeného vpodstatě na žulovém základě. P. Honsa nám ve Starém lomu pod Bukovcem zároveň nastínil geomorfologický vývoj oblasti Jizerských hor i Krkonoš. Obě pohoří jsou geologicky velmi stará, jejich vznik řadíme do období mladších prvohor. A do toho najednou ve třetihorách vystoupila čedičová Buková hora. Díky tomu je i bezprostřední flóra v okolí hory poněkud odlišná od zbytku Jizerky. Po krátkém občerstvení a také návštěvě Muzea Jizerských hor, které se dnes nachází v budově bývalé školy, jsme dále pokračovali k soutoku Jizerky a Safírového potoka, k místu známému odedávna výskytem celé řady vzácných nerostů a drahokamů. Jmenujme alespoň spekularit, limonit, ametyst, chalcedon, ale zvláště pak ilmenit ( známý tady spíše jako iserin ), který je tu nejhojnějším nerostem a který se kdysi používal na výrobu smutečních šperků. Nejhledanějšími kameny tady však odjakživa byly rubín a safír. Jenom pro představu - na 10.000 iserinů připadal 1 safír.
Pan Honsa nám potvrdil, že statisticky není nikde doloženo , kolik safírů se zde vlastně našlo a zda na nich někdo opravdu zbohatnul. Naší poslední zastávkou pak bylo Rašeliniště Jizerky, známé také jako Malá jizerská louka, které začíná hned za soutokem obou výše jmenovaných potoků a je celkem 180 ha velké. Poté už jsme pospíchali zpět k autobusu, navíc nezbyl čas. I tak se ale celý výlet velmi vydařil a lidé si odnesli řadu nových a jinde dosud nepublikovaných poznatků.

Dušan Šefčovič
koordinátor poradny