Ekovýchova Libereckého kraje

První písemná zpráva o Martinicích pochází z roku 1442. Od svého založení byla obec majetkem rodu Valdštejnů a příslušenstvím jejich hradu Štěpanice, založeného na přelomu 13. a 14. století. Po smrti Jana z Valdštejna bylo štěpanické panství rozděleno. Část získal jeho syn Heník a druhou část včetně Martinic zdědil syn Hynek. Od té doby byla obec součástí jilemnického panství. Poté panství vlastnilo několik majitelů, například Arnošt z Újezdce a Kounic, Křinečtí z Ronova a v letech 1637-1701 Harantové z Polžic a Bezdružic. V roce 1701 koupil statek hrabě František Bonaventura z Harrachu a došlo ke znovuspojení jilemnického statku s bývalým statkem štěpanickým, protože Harrachové vlastnili také hornobranské panství - bývalé štěpanické.

Z kulturních památek se v obci dochovala boží muka a kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1845. Asi 3 km jižně od Martinic leží vyhlídkový kopec Stráž. 

Martinické nádraží leží na trati zvané Pojizerský Pacifik. Pochází z roku 1871 a je unikátní hned v několika ohledech. Je nejvýše položeným na trati a zároveň je také kulturní památkou. Přímo v budově nádraží se nachází Železniční muzeum. 

V okolí obce najdou v zimním období lyžaři vhodné podmínky pro lyžování na četných lyžařských terénech. Příznivci cyklistiky mohou využít cyklistické stezky vedoucí touto oblastí.